tarpan
Tarpan (Equus caballus, syn. Equus ferus), evropský divoký kůň, obýval stepi a lesy východní Evropy. Byl loven pro maso a vybíjen kvůli ochraně úrody a domácích koní. Poslední tarpan uhynul 1887 v zoologické zahradě v Moskvě, poslední volně žijící tarpan zemřel na Ukrajině roku 1879 na následky zranění v důsledku uštvání místními obyvateli[1].
Tarpan a kertag (kůň Převalského) jsou předky dnešních domácích koní.
Popis
Výška: 130-135 cm
Znaky: krátká stojatá hříva
Zbarvení: šedé nebo plavé, úhoří pruh, zebrování
Tarpan (Equus Gmelini)
Tento kůň měl oproti dlouholebým kertagům se zavalitým a poměrně hrubým utvářením těla ušlechtilejší hlavu, rovnou nebo mírně prohnutou v profilu a zřetelně kratší v obličejové části. Byl lehčí a měl štíhlejší končetiny. Jeho typická barva byla světlý nebo tmavý plavák a měl vrozené znaky: úhoří pruh, oslí kříž a zebrované nohy. Tento kůň byl rozšířen v jihoruských náhorních stepnatých planinách kolem Černého a Kaspického moře a na východ do Asie až k Aralskému jezeru.
Tarpan stepní
Obýval stepi jihovýchodní Evropy a Kaspické oblasti.
Měli rovný profil hlavy.
Tarpan lesní
Jediná známá fotografie pravého tarpana (chycen r. 1866 a prodán Moskevské ZOO)
Žil ve střední a západní Evropě. Byl huben zemědělci. Nejdéle vydržel v Litvě a Polsku. Žil do 1. poloviny 19. stol.
Novodobý tarpan
Protože v Polsku se poslední tarpani křížili s domácími koňmi, primitivní polské plemeno, konik, má mnoho znaků původního tarpana. Proto proběhlo zpětným křížením několik pokusů o regeneraci původního tarpana. Skutečně se podařilo získat zvířata, která se původním tarpanům velmi podobají, nemají ale stojací hřívu. Dnes jsou postupně vypouštěni zpět do volné přírody, převážně v Bělověžském národním parku.
Dalšími potomky tarpana jsou huculové žijící i na českém území. Používají se hlavně na agroturistiku a patří do genové rezervy České republiky. U některých zástupců tohoto plemene jsou dodnes zachovány znaky původního tarpana. Původní tarpan ale zmizel v propadlišti dějin.